Strach - pocit nad kterým můžeme zvítězit

Tisk
Hodnocení uživatelů: / 1
NejhoršíNejlepší 

Strach je přirozený pocit, který nás ale nemusí zotročovat.

Strach. Pocit, který každý z nás jistě dobře zná. Pocit, který ochromuje naši mysl. Stav, který nás zbavuje schopnosti rozumně jednat. Proč je strach tak častý činitel našeho neúspěchu? Jak je možné, že nás strach tak často zcela ovládne? Lze nad strachem zvítězit? Odpověď zní ano. Je však třeba bojovat! Pojďme tedy společně vykopat strachu válečnou sekeru!

Každý z nás má čas od času z něčeho strach. Strach z neúspěchu, strach z bolesti, strach ze ztráty zaměstnání apod. Obecně však lze strach definovat jako pocit, který máme před velkou překážkou, se kterou si nevíme rady. Strach jako pocit sám o sobě není špatný, slouží-li člověku k prospěchu. Chybou však je, pokud se člověk začne podřizovat strachu.

Strach, stejně jako oheň je dobrý sluha, avšak zlý pán. Proč tvrdím, že strach je dobrý? Vzpomeňme si na chvíle, když jsme byli malí. Strach byl vlastně naším věrným ochráncem, který nad námi dával pozor. Kdykoli jsme totiž dostali nápad, jehož realizace byla pro nás nebezpečná, zasáhl.

Strach je nedostatek informací!


Strach taky může být akcelerátorem pro naši odvahu. Dobře to vystihuje Paulo Coelho, který říká: „Odvaha je strach, který se modlí." Ovšem strach se často míchá do věcí, do kterých mu vůbec nic není. A v těchto případech je třeba s ním svést nekompromisní boj. Jak se strachem bojovat? Již Sun Tze v 6. století př.n.l. řekl, že k tomu abyste porazili svého nepřítele, musíte ho nejprve poznat a pochopit. Pokud tedy chceme se strachem bojovat, musíme ho pochopit. Musíme přijít na příčiny jeho existence. Musíme pochopit jeho motivy a uvědomit si i jeho důsledky.

Poznáme-li strach v celé jeho velikosti a podobě, máme napůl vyhráno. Že tohle není jednoduchý proces, dosvědčuje i výrok Françoise de La Rochefoucaulda, který říká: „Znát strach v celé jeho velikosti a hrůze není dopřáno zbabělcům." Ano, postavit se strachu čelem, vyžaduje plné nasazení a velkou odvahu. Avšak jedině tehdy, když stojíme ke svému nepříteli čelem, můžeme s ním dobře bojovat.

Strach jako temná komora...

Co je vlastně strach? Jaký je jeho cíl? Kdysi jsem slyšel jedno přirovnání, které říká, že strach je temná komora, ve které vznikají negativní věci. Strach je obava či úzkost před něčím, co se ještě ani nestalo. Je to pouze myšlenka, která je jenom v naší hlavě. Představa, že něco neskončí dobře. Ale jak všichni víme, myšlenky a své představy můžeme ovlivňovat. Čím? Myšlením. Pozitivním myšlením, díky kterému pochopíme, že strach vůbec není těžký nepřítel. Ba naopak. Je to přímo ideální nepřítel. Vždyť na nás je, zda ho krmíme, zda ho udržujeme při životě našimi negativními a pesimistickými myšlenkami. Vždyť ho máme zcela ve své moci! Žádného jiného nepřítele takhle kontrolovat nemůžeme! Můžeme rozebrat jeho strategii a principy. Jeho taktika je chytrá, avšak ne neprůhledná!

V momentě, kdy strach poznáme a pochopíme to, oč mu jde, stáváme se svobodnými. Jiří Švejda to vyjádřil zcela přesně, když řekl: „Poznání představuje konec strachu."
Pokud pochopíme, že je to právě strach, který nám brání v našem rozvoji, v našem rozletu, může nám to významně pomoci zvýšit touhu po našem vítězství. A pokud zvýšíme touhu po vítězství, můžeme tím samozřejmě ovlivnit i samotný boj. Za prvé si však musíme uvědomit, že cílem strachu je donutit nás k nečinnosti.

Strach - zloděj snů


Strach je „demotivátor". Vetřelec, který ničí naše sny, naši víru. Je to černý skřítek, který nás odrazuje od jakékoliv aktivity, protože chce, abychom nic nedělali, o nic se nepokoušeli. Zkrátka abychom byli v jakémsi zimním spánku. Strach chce, abychom měli strach z neúspěchu. Proto nás nutí, abychom se dostali do stavu, kdy uvěříme, že jakákoliv snaha a námaha je zbytečná, protože se stejně setká s neúspěchem. „Strach lže a ty mu věříš," říká Friedrich Nietzsche a má pravdu.

O tom, že největší chyba je mít strach z neúspěchu nás poučuje i Henry Ford, když říká: „Není hanbou čestný neúspěch, ale strach z neúspěchu." Strach na sebe rád bere různé podoby. Miluje ty ušlechtilé řeči typu: „Kdo nic nedělá, nic nepokazí." A je opět jenom na nás, na naší volbě, zda budeme náš strach krmit, nebo ho raději necháme vyhladovět. Na čem tedy velmi záleží, je náš postoj. Náš postoj který zvolíme k těmto negativním myšlenkám. Přemýšlejme nad naším životním přístupem!

Nemějme tedy strach z neúspěchu. Je lepší něco dělat, o něco se snažit, než být pasivní. Vždyť kdo je pasivní, o nic se nesnaží, je duševně mrtvý. Hluboce souhlasím s Elbertem Hubbardem, který říká: „Největší chyba, kterou v životě můžete udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláte." Dále nesmíme zapomenout, že strach je velký lhář. Tak moc se nás snaží přinutit k nečinnosti, že se nestydí zveličovat a často přímo lhát. Říká se, že strach má velké oči a je to pravda.

Nepodléhejme tedy laciným argumentům strachu, který se nás snaží přesvědčit o naší neschopnosti a nemohoucnosti překonávat překážky. Na závěr bych chtěl použít slova Neale Donalda Walsche: "Pojďte až na kraj." "Nemůžeme. Máme strach." "Pojďte až na kraj." "Nemůžeme. Spadneme!" "Pojďte až na kraj." A oni šli. A on je strčil. A oni letěli...

Poznejme a pochopme náš strach. Bojujme s ním a zvítězme! A pojďme letět společně...

Tomáš Krahulec

Podobné články:

Chcete být úspěšní? Buďte vytrvalí!
Opravdový odpočinek není zahálka!


Podobná témata:
Sdílet článek

Líbil se Vám článek? Ohodnoťte jej!