Chcete největší dárek na světě?

Tisk
Hodnocení uživatelů: / 4
NejhoršíNejlepší 

nejvetsi darek

Kdo nemá rád dárky? Asi jedině Ježíšek na Štědrý den. Nicméně přiznejme si to, každý je rád obdarováván. Každého potěší i maličkost, když od druhého něco dostane. Máme to v naší povaze člověka, radovat se z dárků. Víte, jaký je ten největší dárek, který můžete od někoho dostat? Přemýšlejte. Co to asi bude?


Trochu ze široka.


Začněme trochu z jiného konce než se pustíme do toho největšího dárku. Pojďme se zamyslet nad tím, čím chceme být všichni nejčastěji obdarováváni a čím nejméně? Jsou to peníze? Jsou to květiny? Jsou to suvenýry z cest? Jídlo? Objetí? Polibky? Oblečení nebo šperky? Uznání? Pochvala? Napadá Vás něco dalšího? Každý touží sám po něčem úplně jiném. Každý má vlastní největší přání. A to je i v pořádku. Každý touží právě po tom svém.

Když už darujeme, chceme taky něco dostat.

Wikipedia sice DAR definuje jako to, co "je něco cenného nebo žádoucího, co se prostřednictvím darování dobrovolně převádí z majetku dárce do vlastnictví obdarovaného, a to bez proti hodnoty." Moc s tímto výrokem nesouhlasím. Proč?

Dar měl význam v minulosti vřelosti, vstřícnosti, přátelskosti, mírumilovnosti, úcty a podřazenosti. Když budeme dnes k sobě upřímní, dárkem chceme vůči druhému vytvořit určitý závazek. Dar bez očekávání dle mého neexistuje. Vnitřně chceme a očekáváme, že druhá strana udělá to samé. Kolikrát to nemusí být dárek stejného ražení, stejné hodnoty, který jsme dali my. Uspokojíme se s uznáním, pohlazením, úsměvem, radostí druhých, vděčnosti, se zmínkou o nás, jednoduše reakcí, kterou jsme darem chtěli v druhém vyvolat. To je dar nazpět. To je to, kvůli čemu jsme darovali někomu něco my sami - to je onen závazek, pouto, které si vytváříme darem samotným. Máme rádi dárky právě z tohoto důvodu vzájemného vytváření závazků - neviditelných provázků spojení s druhými.

Na koho jsme zapomněli?

Darovat je správné, obdarovávat své blízké nás naplňuje a máme z toho radost. Rituál darování uznáváme všichni natolik, že ho posíláme dál a dál.  A zvláště i v dnešní konzumní době. Asi si teď řeknete: "Samozřejmě, vždyť dávám dárky dětem, své ženě nebo přátelům, rozdávám se, co mi síly a peněženka stačí!" To je super. A víte, na koho jste při tom všem nejspíše zapomněli?

Co darovat něco sami sobě? Obdarovat sebe sama s vědomím, že si dáváme dárek, že se odměníme? Zkusili jste to někdy? Někdy je důležité a potřebné být sobecký do té míry, že onen závazek budeme vyžadovat sami po sobě. Jak to myslím?

Darujme sami sobě.

Tak, jak myslíme s dary na ostatní, a doufáme ve vytváření neviditelných provázků s ostatními skrze naše dary, bychom měli myslet i sami na sebe. Pořizujeme si věci, permanentky do wellness center, oblečení, zájezdy, atd. bez toho, abychom jsme se tím vším obdarovávali. Vše, co si takto pořizujeme je prázdné a bezduché. I samotné jídlo.



Darujeme-li si sami sobě něco, má to ihned pro nás jiný význam. Vše si hned jinak i užíváme a prožíváme. Máme radost, věci se stávají větší, chutnají lépe, jsou hezčí, plnější, intenzivnějí, barevnější, svěžejší. Někdo si možná řekne, že to je pošetilé a marnotratné, darovat něco sám (sama) sobě, i něco tak obyčejného, jako je jídlo, není. Buďte sobečtí a prospějete nejen sobě, ale i svému okolí. Budete překvapení.

Už tedy víte, jak získáte ten největší dárek na světě? Ano. Tím, že se obdarujete sami. Nepotřebujete peníze, nepotřebujete ani spousty času.  Obdarujte se sami všemi smysli. Kdo jiný než vy ví, co máte sami rádi? Každý má  ve své hloubi své vlastní největší přání. A to je jak jsem řekl i v pořádku. Darujte si to své. Dělejte to samé, co doposavad jen s tím rozdílem, že si to darujete! Hodinu relaxování ve vaně, čtení knížky, posezení s přáteli, projížďku na kole, dobrou večeři, sprchu, procházku, atd. Tvořte a sdílejte. Svět je tak barevný!

Poděkujte si.


Až to někdy uděláte, poděkujte si, našli jste cestičku ke štěstí. Vnímejte, že mít sebe rád je to nejdůležitější, bez toho nemůžete mít rádi ostatní, bez toho nebudete dávat radost druhým. Onen pomyslný provázek daru vůči Vám samotným bude chtít víc a víc, bude Vaším vodítkem na cestě k Vašemu štěstí.

autor kouč Jaromír Průša
www.NaCestěsKoučem.cz

 

Sdílet článek

Líbil se Vám článek? Ohodnoťte jej!